Tajemství dlouhého vývaru

"POMALÝ" VÝVAR JE LÉK

Prvním lékem na světě byla prý teplá voda, 

která se užívala na problémy se žaludkem. 

Bezpochyby na tom něco bylo, protože to, že 

teplá až horká voda je účinná na spoustu 

neduhů, jako třeba rýma, nevolnost, průjem či

drobné hnisající ranky, je starou známou 

věcí. Tradiční čínská medicína zná léčebnou 

sílu tzv. "dlouhé" polévky a tu bychom si 

měli dopřávat poměrně často....

“Dlouhá“ se jí říká z jednoho prostého 

důvodu, protože se prostě dlouho vaří. A 

co se dlouho vaří ? Silné maso a kosti - 

může to být slepice (ideálně celá), kuře 

(ideálně celé nebo třeba 2 skelety a alespoň 

jedno stehýnko) či hovězí maso (kost i maso - 
např. krk). Toto vložíme do velkého hrnce, 

osolíme nejlépe mořskou solí, zalijeme vodou 

tak, aby vše bylo ponořeno a hned od začátku 

vaříme na malém plameni - pomalu vývar tzv. 

táhneme. Takto vařím všechny polévky --- a 

až tady začíná první rozdíl.... když vařím 

polévku kuřecí či slepičí jen tak k obědu, 

vařím ji tak cca 2 hodiny kuřecí, 3 hodiny 

slepičí a 5-6 hodin hovězí. Když chceme 

léčebný vývar, tak musíme vařit nejméně 8, 

raději ale 10-12 hodin. A právě o tomto 

vývaru je dnešní povídání ... Pomalým a 

soustavným varem se do tekutiny dostane

velké množství energie a minerálů. Vodu

podle potřeby přiléváme, sbíráme ze shora 

sražené bílkoviny v podobě nevábně

vypadající pěny a během varu pak přidáme 

kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer a 

dále cibuli i se slupkou a několik stroužků 

česneku. Pro zvýraznění chuti můžeme (ale 

nemusíme) přidat silnější koření jako je 

kuličkový pepř, nové koření, kulička jalovce 

a bobkový list). A pořád dál pomalu vaříme - 

vlastně táhneme...



Maso po takto dlouhém varu není zrovna 

nejchutnější, protože předalo veškerou sílu 

i chuť vývaru. Ale to je právě to kouzlo 

velké zdravotní prospěšnosti takového

vývaru. Masem nakrmíme pejska a samotný 

vývar použijeme jako základ polévek nebo 

omáček. Tuto polévku je vhodné používat i na 

doplnění energie, posílení imunity a 

vitality organismu, pomáhá i nemocným 

rakovinou, kteří nemají ani sílu ani 

pomyšlení na jiné jídlo, sílu dodává i 

maminkám po porodu.


Tak dobrou chuť a na zdraví !!!

Gulášová polévka z mletého vepřového masa

Dobrá, ale opravdu dobrá gulášová polévka není vůbec jednoduchá záležitost. Většinou se její oblíbená chuť i recept dědí v rodině z pokolení do pokolení .... A přitom je poměrně jednoduchá - chce to se jí jenom trošku věnovat a odmění se vám svou lahodností .....

CO BUDEME POTŘEBOVAT:

Především maso - do té originál patří samozřejmě hovězí maso, ale já tentokrát vařila z libového vepřového plecka 2x pomletého na hrubé šajbě. Velmi důležité je pořád maso uchovávat v chladnu, protože ve mletém masu se mohou velmi rychle začít množit nežádoucí bakterie, proto chlaďme a chlaďme (optimální teplota 4-6 stupňů). Chvilkový pobyt ve vytopené kuchyni samozřejmě nevadí .-). 

Takže si maso pomeleme a šup s ním do lednice. Dále přichystáme nakrájenou cibuli, vepřové sádlo, rajčatový protlak, sladkou i pálivou papriku, masový vývar, který lze v nejhorším nahradit kostkou, ale podle toho taky půjde výsledná chuť polévky značně dolů....  dál sůl, pepř, kmín, česnek a brambory krájené na kostičky.

Takže ......

na sádle si zpěníme cibulku, do té přidáme maso a rychle promícháme a zároveň vařečkou odděláváme jednotlivé kousky od sebe, aby nám nezůstaly slepené. Zhruba po 2-3 minutách posypeme paprikou sladkou i chilli, kmínem, přidáme 2 PL protlaku a vzápětí zalijeme vývarem tak, aby maso bylo zalité. 

Přikryjeme pokličkou a necháme dusit tak dlouho, až bude maso téměř měkké. 

Pak přidáme brambory a vaříme tak 15 minut. 

Mezitím si vedle na pánvi uděláme světlou jíšku, kterou následně zahustíme polévku. 

Pořádně provaříme, dosolíme, dopepříme, přidáme majoránku a ještě trošku provaříte ....

Dobrou chuť !!!

Dýňová polévka se zázvorem

Že by se tato zelenina dala jíst mě ještě donedávna ani nenapadlo. Pamatuju si, jak máma dělala dýňové kompoty, které aby se vůbec daly jíst ochucovala ananasovou trestí, v naději, že takto je třeba do mě dostane :-(. Tady asi vznikla moje averze k dýni ....

Celé roky mě nechávala dýně chladnou, pak najednou kde se vzal, tu se vzal, do Česka přišel Halloween a s tímto svátkem i móda vyzdobit si obydlí dýněmi. Tak jsem na milost vzala alespoň ty malé - ozdobné .... a uplynulo dalších několik let a světe div se, já vařím dýňovou polévku :-). 

Na rovinu říkám, že tato polévka není zrovna ta, kterou bych si dávala obden a v noci se mi o ní zdávalo, ale je jedlá a to dokonce dost. A to, že chutná i mým dětem, je známka, že přinejmenším za vyzkoušení stojí i vám ....

Takže jdeme na to ?

☼

Nachystáme si:  dýni Hokaido, dobrý vývar, máslo, cibuli, česnek, zázvor, sůl, pepř, smetanu, zelenou petrželku 

1. Na začátku všeho je nákup nebo vypěstování dýně Hokaido.

2. Dýni rozkrojíme a vydlabeme ven jadérka. Jadérka určitě nevyhazujte, jsou velmi zdravá a dají se dále využít ... ale o tom třeba někdy příště

3. .... a začínáme vařit .... Na kousku másla necháme zesklovatět na drobno nakrájenou cibulku (máme-li, je lepší variantou šalotka).

4. Mezitím si dýni nakrájíme na kostky. Máme-li dýni Hokaido, tak ji necháme i se slupkou. Toto je jediná dýně, která má slupku, která vařením změkne a bylo by ji škoda odstraňovat. Dýni přidáme k cibulce a po chvilkách mícháme.

5. Lehce opečenou dýni s cibulkou zalijeme připraveným vývarem. Nemáme-li, použijeme bujónovou kostku a vodu. Zamícháme a necháme vařit do změknutí dýně.

6. Než nám dýně změkne, nachystáme si 2 oloupené stroužky česneku a asi 2 cm kousek oloupaného zázvoru. Oboje dvoje prolisujeme k měkké dýni do polévky

7. I na zázvor použijeme mačkadlo na česnek. Potřebujeme z něj dostat šťávu i malinko měkké dužiny, které dodají polévce ten správný šmrnc a schopnost zahřívat organismus. Ale množství dodržte, zázvor je velmi zdravý, ale taky velmi silný.

8. A nyní přišel čas přesunout celý obsah hrnce do mixéru a vyrobit z něj hladkou kaši

9. Vymixovaná kaše vypadá asi takto (viz foto) .... A to je vlastně už finále .... nyní polévku naředíme na požadovanou krémovou hustotu, dochutíme solí a pepřem

10. K výrobě této polévky a nejen jí, mi velmi pomáhá skvělý pomocník Emotikona smile

11. Na talíři polévku zdobíme sladkou smetanou a zelenou petrželkou. Se zdobením si můžeme vyhrát Emotikona smile .... Jednoduché jsou třeba kroužky

12. .... ti trpělivější mohou zkusit pomocí párátka udělat různé kresby.

14. A teď už jen popřát dobrou chuť !!!

Hrášková polévka s uzeným

Zelený hrášek je velmi zdravý pro lidský organismus. Půl hrníčku obsahuje více než 20% denní dávky vitamínu C, 10% β-karotenu a 8% denní dávky železa. Navíc je skvělým zdrojem vlákniny, bílkovin nebo draslíku. Ideální je dát si hrášek k odpolední svačince, dokáže vám totiž vrátit soustředěnost, dodá energii a vy se zbavíte odpolední únavy.

U nás vede konzumace čerstvého mladém hrášku a hned na druhém místě je polévka z čerstvého hrášku. Dělám ji několika způsoby. Tentokrát jsem zdravý hrášek zkombinovala s méně zdravým, ale o to více chutným uzeným masem. 

Na čerstvém másle jsem orestovala mladou cibulku, na ni nasypala asi půl kila právě sklizeného hrášku a chvilku restovala. Na restovaný hrášek jsem nalila vývar, který lze v případě nutnosti nahradit vodou a kostičkou bujonu. Jestli používáte zdravější verzi bujonu bez glutamátu nebo s glutamátem, nechám na vás. I já ho někdy používám, myslím si, že jsou daleko horší věci, které jíme, než jedna kostička do polévky.  Do tohoto základu jsem vložila 3 kousky předem uvařeného voňavého uzeného, které mi zbylo z předchozího dne, trošku přisolila. A vaříme ..... Hrášek se vaří jen krátce, stačí pár minut a ochutnáme, je-li už měkký. Maso již taky nebylo třeba vařit nějak dlouho. V tu chvíli jsem hrnec odstavila z ohně a nechala trošku zchládnout. 

Mezitím jsem vytáhla z polévky uzené maso, které jsem si nakrájela na kostičky. Vylovila jsem i trošku hrášku, který nakonec vložím znovu do polévky. Hráškový vývar se zbylým hráškem jsem pořádně rozmixovala a přecedila přes hustý cedník. To, co mi zbylo v cedníku jsem ještě trošku propasírovala, aby v polévce bylo co nejvíce živin z hrášku, ale aby tam nebyly slupky. Hrnec s polévkou jsem dala znovu zahřát. Je-li potřeba, lze ho v tento moment trošku zahustit máslovou jíškou, ale možná to ani nebude potřeba, záleží na tom, kolik hrášku jsme tam původně měli. Není potřeba, aby polévka byla nějak extrémně hustá. Polévkám, ve kterých "stojí lžíce", už odzvonilo. Mouka je k vaření nutná, ale tam, kde ji lze ušetřit, je dobré to udělat. O používání instantních jíšek ani nemluvím, ty já nepoužívám a nikdy nebudu. Je to těžká chemie, nezdravá a navíc to v pokrmech jde velmi cítit. Takže polévku máme v podstatě hotovou. Pokud jsme zahušťovali jíškou, povaříme 15 minut, aby se rozvařila mouka. 

Na konci vaření vložíme do polévky odložený hrášek a uzené maso. Ochutnáme a dle potřeby dochutíme solí a pepřem. A je hotovo..... Máme krásně zelenou fresh polévku, kterou můžeme, ale taky nemusíme na talířku ozdobit sladkou smetanou.....

A už zbývá jen popřát DOBROU CHUŤ !