Omáčka z králíka

Kde jsou ty časy, kdy se u nás 

chovali králíci ve velkém.

 Výborné, kvalitní domácí masíčko 

a z něj plno dobrot .... řízečky, 

pečené maso, ragú, ale i takové 

specialitky jako králičí šunka, 

klobásy, paštiky ... a moje 

oblíbená králičí omáčka. Dnes 

jsem si ji zase po nějaké době 

zopakovala, moje děti ji mají 

stejně rády jako kdysi já, když 

ji vařívala moje babička ...

OMÁČKA Z KRÁLÍKA

Z králíka odřežeme zadní i přední kýty, hřbet a ocásek. Toto použijeme na jiný pokrm (např. pečení, smažení atd.). Zbude nám celý předek z králíka, hlava a vnitřnosti. Toto vše dáme do studené vody, které ovšem dáme jen nutné množství, aby vývar byl co možná nejsilnější. Osolíme, přihodíme bobkový list, několik kuliček celého pepře a nového koření a vaříme. Asi v polovině vaření přidáme kořenovou zeleninu a vaříme do měkka. Poté scedíme, vývar zachytíme, maso obereme, nakrájíme na kousky a vrátíme do vývaru. Můžeme tam vložit i uvařenou zeleninu, ale ji dávám pryč. Omáčku zahustíme 33% smetanou, ve kterém jsme rozmíchali hladkou mouku a dostatečně provaříme. Pokud děláte větší množství omáčky, klidně dejte i 2 smetany, ať ji máte dobrou Emotikona smile. Omáčku přisladíme, popřípadě i přisolíme a připepříme a před samotným koncem varu okyselíme octem.
Podáváme s houskovým knedlíkem, ale u nás v rodině to všichni jedí s čerstvým chlebem.Emotikona smile Omáčku přisladíme, popřípadě i přisolíme a připepříme a před samotným koncem varu okyselíme octem. Podáváme s houskovým knedlíkem, ale u nás v rodině to všichni jedí s čerstvým chlebem.

Dobrou chuť !!!

Naše pizza

Vedro k zalknutí.... člověk by jen pil a pil ... jídlo jen tak sporadicky a vařit ? To už se nechce vůbec.  V kuchyni i bez vaření je 27 st., jak by to vypadalo, kdyby se tam ještě dopoledne vařilo ?? V těchto vedrech jsme vaření omezili na minimum. Včera byl studený oběd, dnes, abych to až až tak moc neodbývala, tak jsem udělala u nás oblíbený rodinný recept -    PIZZA PO NAŠEM

RECEPT:

Nejprve si rozmyslíme, jaký základ si dnes na pizzu dáme ....

Dělám dva základy - buď rajčatový nebo smetanový. Popíšu oba ....

RAJČATOVÝ - do misky dáme dobrý kečup (odhadem tak 10 PL), poměrně 
hodně ho přisladíme, nastrouháme nebo utřeme 2-3 stroužky českého česneku a vmícháme do kečupu. Já přidávám ještě sekané čerstvé bylinky (můžou být i sušené - dobré jsou Polévkové bylinky). Pořádně rozmícháme a necháme chvilku odstát.

SMETANOVÝ - 33% smetanu ke šlehání (větší půlku kelímku) nalijeme do misky, přidáme 2 stroužky česneku, vmícháme nastrouhaný sýr (může být i směs různých sýrů, ale hodně důležitá je NIVA - ta by tam měla být, ať to má trošku říz) a zase bylinky (pokud máme). Strouhaným sýrem se smetana pěkně zahustí. Dle potřeby můžeme ještě přisolit, opepřít a necháme odležet.

Než se základ na pizzu odleží, nachystáme si další ingredience. Já používám šunku, krájenou cibulku, kukuřici, strouhaný 45% eidam nebo goudu trošku smíchaný s Nivou (pokud máte doma nějaké zbytky různých tvrdých sýrů, použijte je, bude skvělé).

Těsto opatrně rozrolujeme, položíme i s pečícím papírem na plech a ještě trošku roztáhneme, aby nám zaplnilo celý papír. Na těsto natřeme základ, pro který jsme se rozhodli. Na základ rozprostřeme šunku či šunk. salám, na to dáme cibulku, kukuřici, třeba tenké plátky Hermelínu a celé to zasypeme nachystanými strouhanými sýry.
Samozřejmě, že můžeme přidat cokoliv, co nám chutná (např. žampiony, trv. salám, klobásku, slaninku (to vše na teňounké plátečky) ... prostě, co chcete 


Horní vrstva je vždycky sýr ....
Nahoru můžeme použít sušené koření na pizzu, ale já ho používám velmi opatrně a oregano jen minimálně...ale to záleží na chuti každého z vás.....

Předehřejeme si troubu na 200 stupňů. Pizzu do ní šupneme a po 8-10 minutách teplotu stáhneme na 170 stupňů. Pečeme celkem tak 13-15 minut.
Poté vytáhneme a necháme "vydýchat" tak cca 3 minutky. Nakrájíme a podáváme .....

Italský sýr na gril - vynikající pochoutka

Znamenitý sýr z naší italské prodejny, který stačí hodit na pánvičku a je hotovo. Je to sýr typu FORMAGGIO DA PIASTRA, což prý znamená sýr na pánvičku nebo na gril. Je ze syrového kravského mléka, krátce uleželý. Po obvodu má tenkou přírodní krustičku, aby se neroztékal. Chuť je dokonalá.... Jestli jste milovníky českého smažáku, tak teď teprve poznáte, co je to OPRAVDU DOBRÝ SÝR Emotikona smile.
K tomu domácí rohlíčky a jsme po skvělém letním obědě.

Těstoviny s omáčkou z gorgonzoly

Troška teorie:

GORGONZOLA je měkký italský sýr s modrou plísní, obsah tuku 25-35%. Sýr z kravského mléka, který zraje 3 až 4 měsíce. 

Tento sýr má drobivou a jemnou texturu s ořechovou vůní. To může mít mírnou až ostrou chuť v závislosti na jeho věku. K tomuto sýru lahodí kvalitní červené vínko. 

Je podobný české Nivě, ale ta podobnost je opravdu čistě náhodná. Rozdíl mezi dnešní Nivou a pravou Gorgonzolou je propastný. 

Přestože italské sýry nepatří mezi nejlevnější, doporučovala bych tady opravdu nešetřit a nenahrazovat Gorgonzolu Nivou. Vyplatí se vám to po všech stránkách. Gorgonzolu v podstatě stačí jen rozpustit a omáčka by mohla být hotová, chuťově dokonalá. S Nivou to tak jednoduché nebude. Vyzkoušejte a nebudete chtít už jinak.

Pokud se chcete kuchařsky "blejsknout" a času ani kuchařských znalostí nemáte nejvíc, uvařte
TĚSTOVINY (neboli PASTU - jak říká Zdeněk Pohlreich) S OMÁČKOU Z GORGONZOLY

Co budeme potřebovat pro 4 osoby?

• 25 dkg gorgonzoly (u nás stála 350 Kč/kg)
• 2 dcl smetany
• těstoviny (já používám Panzani)

Do vařící, pořádně osolené vody dáme vařit těstoviny a mezitím si připravíme omáčku.
Do nepřilnavého hrnce rozdrobíme Gorgonzolu, kterou zalijeme smetanou a za stálého míchání necháme sýr rozpustit. A to je vše. Pokud chcete omáčce přidat ještě další  chuť, tak pak můžete přilít ještě trošku bílého vína. Tím dovedete omáčku k dokonalosti, ale nutné to není.
Těstoviny scedíme, přelijeme omáčkou a ihned podáváme.

Dobrou chuť !


........... a takto to dopadlo u nás:

                                                                                                             

Čaj Dračí vlas s vůní jasmínu

Čaj - zdánlivě obyčejná věc.... ale opravdu jen zdánlivě. V supermarketech jsou regály plné různobarevných krabiček s více či méně kvalitními čaji. Jelikož se čaje pijí v relativně velkém množství, většina lidí sáhne po těch nejlevnějších nebo akčních nabídkách. Jenže právě tyto čaje bývají plné chemických příměsí, aby měly pěknou barvu, lákavou vůni, chutnaly výrazně ovocně atd. Zkrátka lijeme do sebe jedno "éčko" za druhým.

Proto mě napadlo vyzkoušet čisté čaje bez příměsí. A zrovna dnes jsme si udělali první z našich "vzácných" čajů, s tajemným názvem DRAČÍ VLAS S PŘÍCHUTÍ JASMÍNU.

                     

                                       

DRAČÍ  VLAS  S VŮNÍ  JASMÍNU

Náš Dračí vlas se od nejdražších jasmínových čajů liší méně pečlivým tříděním, takže v něm můžete nalézt ojedinělé zbytky jasmínových květů.

Čaj pochází z čínské provincie Kuang-si a sklizen byl v květnu 2014. Ovoněn byl ručně vmíchanými a poté opět vytříděnými jasmínovými květy. Neobsahuje žádné umělé aroma.

Matně šedozelené lístky jsou pravidelné, bez velkých zlomů, s podílem tipsů okolo 30 %. V jejich okouzlující jasmínové vůni, která nezakrývá charakter zeleného čaje, najdete kouřové a kopřivové stopy. Vylouhovaný list silně voní po balsamicu a připomíná lotos nebo grapefruit.

NÁLEV

Čirý nálev má sytě žlutozelenou, lehce banánovou barvu. Jeho uklidňující nasládlá vůně je jednoznačně jasmínová se stopou lotosu a větších květin. V chuti je Dračí vlas výrazný, bez hořkých tónů. Po naplnění úst ucítíte jemnou tříslovinku, za kterou následuje štiplavý pocit na jazyku. Jemně balzámová chuť je hutná a zároveň svěží. Připomene vám zeleninu či avokádo a najdete v ní stopy květů a citrusové kůry.

Kulinářské doporučení

Číňané tradičně popíjejí jasmínové čaje k jídlu. Dračí vlas se hodí zejména k těžším pokrmům a poslouží i jako vhodný digestiv.

Historie čaje

První doklad o spojení jasmínu a čaje pochází z 5. století n. l. Oblíbená se tato kombinace stala v Číně ve 12. a 13. století za vlády dynastie Jižních Sungů.

Ráno sesbírané květy jasmínu se přes den nechají odležet na chladném místě a v noci, kdy jsou otevřené a silně voní, se položí na čajové lístky nebo do určité vzdálenosti od nich, aby nasály jejich vůni. Toto ovoňování se opakuje až sedmkrát.

Jakostní třídy se liší počtem nocí, po které se čaj ovoňuje, a zejména pečlivostí třídění. Náš Dračí vlas patří ke střední cenové třídě, která se třídí méně pečlivě, a proto můžete v listu výjimečně objevit zbytky jasmínových květů. Nejlevnější jasmínové čaje se aromatizují chemicky, ale ty bychom se vám nabídnout neodvážili.

Trvanlivost

Dračí vlas doporučujeme spotřebovat do tří let od zakoupení. Zelené čaje obecně nejsou vhodné pro delší skladování. Jsou velmi svěží a obsahují hodně energie, avšak zhruba po roce a půl se jejich svěžest vytrácí a po více než dvou letech je z nich znatelně starší čaj.

Jak si čaj připravíte

Na konvičku o objemu 0,5 litru použijte 5–7 gramů čaje (přibližně jedna polévková lžíce), zalijte vodou o teplotě 70–80 °C a nechte louhovat ideálně 1-2 minuty. Takto lze postupně připravit až dva nálevy.

------------

A jaký byl ? Výborný, čistá jemná chuť s výraznou vůní jasmínu. Žádná pachuť, žádný "ocásek". Přisladila jsem si ho hnědým cukrem, ale klidně by se dal pít i neslazený. 

Bylinky v kuchyni

BYLINKY V KUCHYNI

     Miluji bylinky v kuchyni. Už si bez nich nedovedu představit ani studenou, ani teplou kuchyni. Bez nich to zkrátka a dobře nejde....
Letos jsem podstatně rozšířila záhonek bylinek i na své zahrádce a vypadá to, že se jim i daří.

Víte ale jak se která bylinka v kuchyni vlastně používá?
Tady jsou ty nejznámější z nich....

TYMIÁN

Říká se o něm taky, že je to dvojče mateřídoušky, pro jeho silnou a nezaměnitelnou vůni.  Je to ideální koření do zeleninových jídel, salátů a polévek. Vůbec nejvíc se ale hodí ke zvěřině, rybám a drůbežímu masu.

LIBEČEK

Pro mě je libeček bylinkou číslo 1 !!! S polévkou dokáže přímo zázraky, patří úplně do každého vývaru. Používají se listy, ale i semena, ale vůbec nejúčinnější jsou kořeny. 

BOBKOVÝ LIST

Bylina, která kdysi zdobila hlavu Julia Caesara, se používala už ve starověkém Řecku. Jeho použití je známé, tak jen pro jistotu.... patří do polévek, omáček, paštik, dále k nakládání masa, okurek, hub a další zeleniny. Marinády nebo pečená masa získají díky němu typicky nakyslou chuť.

MÁTA

Chuť máty je svěží, nasládlá a po její konzumaci máte pocit chladu, což příznivě ovlivňuje trávení. Díky své mentolové příchuti se používá do koktejlů a likérů. V italských cukrárnách, ale čím dál častěji i v našich, se zmrzliny a dezerty servírují se snítkou čerstvé máty.

BAZALKA 

Z této velmi známé bylinky se používají hlavně lístky buď celé, nebo natrhané, nasekané či rozdrcené. Bazalka se jí syrová, mražená, sušená nebo naložená v olivovém oleji.  Syrová dochutí rajčata či rajčatové saláty, ryby, sýry nebo vajíčka. Tepelná úprava její chuť ještě zvýrazní. Bazalka se dá i mrazit: otrhat lístky, dát do mikrotenu, vytlačit vzduch a uložit do mrazáku. Bazalka doma vypěstovaná má mnohem výraznější aroma než čerstvá bazalka kupovaná a čerstvá v jídlech výrazně pomáhá správnému trávení.

MAJORÁNKA 

Velmi známá bylinka hlavně v sušeném stavu. Bez ní si už málokdo dovede představit bramboračku či bramborák...  Má příznivé účinky na trávení (působí proti nadýmání), takže se přidává hlavně do luštěnin, zelí či tučných jídel. Vyniknout dává hlavně zvěřině nebo játrům, díle se hodí do zeleninových a vaječných salátů. Její chuť se výborně kombinuje třeba s tymiánem, ale i s česnekem, pepřem, novým kořením, rozmarýnem, šalvějí, saturejkou.....

PETRŽELKA

Jsou dva druhy zelené petrželky - hladká a kudrnka.
Kudrnka by měla být používaná spíše jen kvůli estetice, chuťově i prospěšně je lepší hladkolistá petrželka.
Petrželka je používá čerstvá, sušená či mražená. Její pěstování je jednoduché. Používá se nejen do polévek, ale i do bešamelových omáček, omelet, salátových zálivek, majonéz, nádivek, pomazánek a skvěle doplňuje i mletá masa. Za zmínku stojí petrželkové máslo ke grilovanému masu: změklé maso smícháme s jemně nasekanou zelenou petrželkou, osolíme, opepříme a zakápněte citronem a dejte na 2 hodiny ztuhnout. Tímto máslem uděláte z obyčejné grilovačky gurmánský zážitek.

OREGANO

Známá bylinka, bez které se žádná kuchyně neobejde, ale je třeba s ní zacházet velmi opatrně. Patří na pizzu, do sýrových pokrmů, na dochucení steaků, uzenin a polévek. Dobromysl, čili oregano, nasbírané na sv. Jana, má prý kouzelnou moc a chrání před nemocemi. Oregano podporuje chuť k jídlu a používá se i místo majoránky. Také se přidává do mletých mas, gulášů nebo rizota.

Domácí šunka

Od té doby, kdy jsem si zakoupila šunkovar, je u nás domácí šunka téměř pravidelně. Vynikající záležitost, mohu jen doporučit. Jelikož my už jsme doma všichni "dospěláci", troška rychlosoli nás nemůže rozhodit. Rychlosůl (Praganda) není nejzdravější, ale do šunky se dát musí, aby její barva byla růžová. Bez ní by byla hnědá. Pokud děláte šunku pro malé děti, nedávala bych ji a raději bych měla šunku hnědou, ale úplně zdravou. Pokud ale máte už děti větší nebo velké, neřešila bych to. Větší děti jedí i očima a hnědou šunku vám asi jen tak nezbaští, ačkoliv chuťově je stejná jako ta růžová. Navíc.... do domácí šunky se dává nejmenší množství rychlosoli, které udrží růžovou barvu. Ve velkovýrobnách masa se s tím vůbec nepárají a rychlosůl používají opravdu, ale opravdu ve velkém množství a to není jediná chemie, která se do v obchodě prodávaných šunek přidává.

Takže jak na to?

Do klasického šunkovaru se vejde necelé 1 kg masa. Já tentokrát zakoupila krásnou, úplně čerstvou krkovičku, kterou jsem nakrájela na kostky cca 2x2 cm. Libové kousky jsem dala do mísy, masné kousky do sekáčku na maso a následně je posekala na kaši, která je hodně nutná a důležitá, aby šunka držela pohromadě. Tuto směs jsem přidala do misky ke kostičkám masa a k 1 kg masa jsem přidala 10 g rychlosoli a 15 g normální soli, dále polévkovou lžíci medu (lze nahradit cukrem, ale med je lepší) a nachystáme si 2 dc vody (ale ještě do masa nelijeme). Za to si tam teď můžeme přidat co je vám libo. Já přidala mletý pepř, nasekaný čerstvý rozmarýn a natrhané lístečky majoránky.

A teď příjde nejnamáhavější část přípravy - ruční hnětení. Je potřeba rukou mačkat a hníst a současně postupně přidávat tu nachystanou vodu, až z masa bude taková patlavá, lepivá hmota. Chce to opravdu udělat důkladně, vyplatí se to. Takže hněteme alespoň 10 minut, ale v některých receptech se píše až 30 minut. Až jste s výsledkem spokojeni, nachystáme si sáček na šunku, který vložíme do šunkovaru a postupně tam rukou vkládáme masovou hmotu a zároveň šunkovarem klepeme o ručník položený na stole, aby jsme vytloukli vzduch a šunka se nám pěkně sklepávala a hmota držela pevně při sobě. Snažme se, ať se nám pak šunka nerozpadá.

Až to naplníme celé, sáčet nahoře zamotáme, uzavřeme šunkovar a celý ho vložíme do ledničky na 24-30 hodin.

Po této době vložíme šunkovar do hrnce s vařící vodou a vaříme tak 2 hodiny na 78-80 stupňů - NE VÍCE STUPŇŮ - nebylo by to ono !!!

Po uplynutí času vytáhneme šunkovar z hrnce a vložíme do studené vody a v ní necháme pořádně vychládnout. Pak uložíme v ledničce. Šunku spotřebujeme nejlépe do 48 hodin. Déle nenechávejte, neobsahuje žádné látky, které prodlužují její nekazivost a až ochutnáte, uvidíte, že nesníst ji celou na posezení, je docela problém :-).

Hrášková polévka s uzeným

Zelený hrášek je velmi zdravý pro lidský organismus. Půl hrníčku obsahuje více než 20% denní dávky vitamínu C, 10% β-karotenu a 8% denní dávky železa. Navíc je skvělým zdrojem vlákniny, bílkovin nebo draslíku. Ideální je dát si hrášek k odpolední svačince, dokáže vám totiž vrátit soustředěnost, dodá energii a vy se zbavíte odpolední únavy.

U nás vede konzumace čerstvého mladém hrášku a hned na druhém místě je polévka z čerstvého hrášku. Dělám ji několika způsoby. Tentokrát jsem zdravý hrášek zkombinovala s méně zdravým, ale o to více chutným uzeným masem. 

Na čerstvém másle jsem orestovala mladou cibulku, na ni nasypala asi půl kila právě sklizeného hrášku a chvilku restovala. Na restovaný hrášek jsem nalila vývar, který lze v případě nutnosti nahradit vodou a kostičkou bujonu. Jestli používáte zdravější verzi bujonu bez glutamátu nebo s glutamátem, nechám na vás. I já ho někdy používám, myslím si, že jsou daleko horší věci, které jíme, než jedna kostička do polévky.  Do tohoto základu jsem vložila 3 kousky předem uvařeného voňavého uzeného, které mi zbylo z předchozího dne, trošku přisolila. A vaříme ..... Hrášek se vaří jen krátce, stačí pár minut a ochutnáme, je-li už měkký. Maso již taky nebylo třeba vařit nějak dlouho. V tu chvíli jsem hrnec odstavila z ohně a nechala trošku zchládnout. 

Mezitím jsem vytáhla z polévky uzené maso, které jsem si nakrájela na kostičky. Vylovila jsem i trošku hrášku, který nakonec vložím znovu do polévky. Hráškový vývar se zbylým hráškem jsem pořádně rozmixovala a přecedila přes hustý cedník. To, co mi zbylo v cedníku jsem ještě trošku propasírovala, aby v polévce bylo co nejvíce živin z hrášku, ale aby tam nebyly slupky. Hrnec s polévkou jsem dala znovu zahřát. Je-li potřeba, lze ho v tento moment trošku zahustit máslovou jíškou, ale možná to ani nebude potřeba, záleží na tom, kolik hrášku jsme tam původně měli. Není potřeba, aby polévka byla nějak extrémně hustá. Polévkám, ve kterých "stojí lžíce", už odzvonilo. Mouka je k vaření nutná, ale tam, kde ji lze ušetřit, je dobré to udělat. O používání instantních jíšek ani nemluvím, ty já nepoužívám a nikdy nebudu. Je to těžká chemie, nezdravá a navíc to v pokrmech jde velmi cítit. Takže polévku máme v podstatě hotovou. Pokud jsme zahušťovali jíškou, povaříme 15 minut, aby se rozvařila mouka. 

Na konci vaření vložíme do polévky odložený hrášek a uzené maso. Ochutnáme a dle potřeby dochutíme solí a pepřem. A je hotovo..... Máme krásně zelenou fresh polévku, kterou můžeme, ale taky nemusíme na talířku ozdobit sladkou smetanou.....

A už zbývá jen popřát DOBROU CHUŤ !